Modrý floridský rak (Procambarus alleni)
26.04.2009 13:15
Chov i odchov tropických raků Cambarellus, Cambarus, Cherax, Orconectes,Procambarus a jiných z oblastí Austrálie a severní - střední Ameriky, se v poslední době těší velké oblibě. O tom svědčí například vzrůstající nabídka druhů od importérů a specializace některých našich předních chovatelů. V současné době je popsáno více než 600 jednotlivých druhů raků patřících do řádu desetinožců (Decapoda) z celého světa mimo africký a částečně asijský kontinent. A proč vlastně nemít v akváriu něco tak netradičního?
Mezi nejméně náročné a vzhledově nejhezčí raky patří druh Procambarus alleni (Faxon, 1884). Tento modrý rak, zde prezentovaný, není přírodní formou. Jedná se o cíleně vyšlechtěnou modrou variantu. Původní, téměř neznámá forma pocházející z floridských řek, jezer a tůní má tmavě hnědé, nikterak atraktivní zbarvení. V akvarijních podmínkách dorůstá samec plné velikosti 12 cm zhruba po roce a půl.
Velikost posledního článku klepet je až 5 cm a jeho stisk je poměrně bolestivý. Samičky jsou zpravidla menší (7-9 cm) a mívají menší klepeta. Pohlavní rozdíly jsou patrné již u dospívajících jedinců, pokud je obrátíte na záda (viz. přiložené fotografie). Raky chováme ve studenější vodě v rozmezí 20-24 °C. V letních měsících však snášejí bez problémů i teploty vyšší (kolem 30 °C). Při takových teplotách bychom však měli zajistit přídavné vzduchování. Musíme si také uvědomit, že se tím urychlí jejich životní cyklus. Délka života modrého raka je úměrně závislá na určitém množství svlékání, které v teplejší vodě rak podstupuje v kratších intervalech. Průměrně se rak floridský dožívá dvou, a v některých případech i tří let.
Samotné svlékání trvá jen několik minut, v této době by rak neměl být rušen.
Tělo raků je kryto pevným krunýřem, dělí se na část hlavohrudní (carapax) a členitý zadeček (abdomen), který je zakončen ocasní částí (telson) a ocasními články (uropody). Říční rak má tři páry čelistních nožek, dalších pět párů jsou kráčivé nohy. První pár kráčivých noh je zakončen klepety, další dva páry klepítky a poslední drápky (dobře viditelné na přiložené ilustraci). Na spodní straně zadečku jsou plovací nožky (pleopody), které slouží také k uchycení vajíček.
Raci mají vyvinuté vláknité žábry na bocích těla pod krunýřem. Krunýř s rakem neroste, a proto se v pravidelných intervalech svléká. Prázdný obal (exuvie) je velmi podobný rakovi. Často si majitel při prvním pohledu pomyslí, že rak uhynul. Svlékání řídí tělesné hormony a raci se na něj musí pečlivě připravit. Zabarvení jejich krunýře v době před svlékáním je tmavě modré, s načervenalým nádechem. Několik dní před a po svleku nepřijímají žádnou potravu. Samotné svlékání trvá jen několik minut a v této době by rak neměl být rušen. Těžce se mu dýchá, a pokud se mu nepodaří v co nejkratší době krunýř svléknout, může to vést k různým deformacím, či dokonce k úhynu udušením.
Po svléknutí je krunýř blankytně modrý a velmi měkký. Chvíli po svleku se nemůže rak téměř hýbat, poté však rychle vyhledává vhodný úkryt, ve kterém se může zotavit. Raka těsně po svleku nikdy nebereme do ruky! Můžeme mu promáčknout krunýř a poškodit vnitřní orgány. V průběhu tohoto stádia dochází poměrně často k vnitro i mimo druhovému kanibalizmu. Pokud rak přežije takovýto útok, končetiny, o které přišel, mu při dalším svlékání dorostou.
Pokud chcete připravit nádrž podobající se přirozenému životnímu prostředí, udělejte si výlet do některého národního parku nacházejícího se na území České republiky a nalezněte říčku uprostřed lesa s blátěným dnem a s většími či menšími kameny porostlými mechem a kapradinami. Kameny částečně vystupují na hladinu a vytvářejí tak jakési přírodní přehrady. Vytvářejí se tůňky a úkryty velmi vhodné pro život raků. V této vodě se vyskytuje i řada organických zbytků z okolního lesa, které raci požírají a udržují si tak zdravou střevní mikroflóru. Fotografie akvária o rozměru 60x30x30 cm (tj. 54 litrů vody) je vhodným příkladem pro chov jednoho páru raků Procambarus alleni.
Akvárium je dobře zajištěné proti útěku, který není ničím neobvyklým, neboť i v přírodě jsou schopni překonat menší vzdálenosti po souši, aby si mohli najít nové a lepší místo pro svůj krátký život. V nádrži je umístěna 6 cm vrstva jemného žlutého říčního písku o velikosti zrn 1-2 mm a celkové hmotnosti zhruba 14 kg. Jako vhodnou dekoraci jsem využil oranžovou Pagodu, která sahá až k vodní hladině, a tím umožňuje vylézat rakům na souš. Pokud se ovšem delší dobu zdržují na takto vyvýšeném místě, doporučuji překontrolovat veškeré hodnoty vody pomocí multifunkčních Aqua Quick testů, zda to není zapříčiněno vysokým obsahem dusíkatých látek. Příčinou by mohla být i vysoká teplota.
Jako dekorace se mohou použít opravdu jen ty nejrobustnější akvarijní rostliny jako Anubias, Microsorium nebo Bolbitis. Na dno patří i několik dubových nebo bukových listů. V přírodě si raci hloubí nory, ve kterých se ukrývají a přečkávají horší období. V akváriu s tím musíme počítat také, neboť raci si vzhled akvária upraví přesně podle svých potřeb a úvah. Akvárium pro chov raků by mělo být vybaveno kvalitním vnitřním filtrem, který je třeba v pravidelných intervalech čistit. Pokud naplánujeme umístění akvária do chladnějších prostor, nesmíme zapomenout na spolehlivý 50 W ohřívač s termostatem.
Běžně nastavíme teplotu na hodnotou ca 22 °C a v období rozmnožování na teplotou v rozmezí 24 – 27 °C. Aby vyniklo krásné blankytně modré zbarvení raků, je třeba akvárium řádně osvětlit. Zapomeňte na lampičku s úspornou žárovkou. Počítejte raději s kvalitním zářivkovým osvětlením celého akvária s příkonem 15 nebo 18W. Nejlepší spektrální osvětlení docílíte pomocí zářivky Triton, která dodá rakům fantastický, nafialovělý nádech a podstatně zvýrazní jejich modré zbarvení. Denní doba osvitu akvária není tak důležitá a můžete si ji přizpůsobit podle vašich požadavků v rozmezí 8 – 12 hodin. Na kvalitu vody nejsou raci zvláště choulostiví, jak jsem původně očekával. I přesto vyměňujte vodu nejlépe jednou za 14 dní, asi 1/2 objemu nádrže. Do nádrže napouštíme raději vodu jeden den odstátou, která již neobsahuje pro raky nebezpečný chlór.
Vyžadují, na rozdíl od akvarijních ryb, velké množství chitinu.
Raci Procambarus alleni jsou aktivní ve dne, a proto je krmíme jednak v ranních, tak i v odpoledních hodinách, a to širokým spektrem rostlinné i živočišné potravy. Tito raci, na rozdíl od krabů, přijímají potravu ve vodě, případně na dně akvária. Jako krmiva rostlinné povahy vřele doporučuji tabletyHikari Algae Wafers, vločky se spireinou Dennerle Algenfutterblätter, ale i mrkev, hrášek, plátky brambor a vařenou kukuřici. Druhým pólem jsou krmiva živočišné povahy. Vybíráme různé druhy masových tablet nebo mražených krmiv (červené pakomáří a černé komáří larvy, artemie, mysis, krill a nebo nitěnky).
I přes to, že se raci v průběhu evoluce nikterak nespecializovali ve výběru potravy, vyžadují na rozdíl od akvarijních ryb velké množství chininu pro správnou tvorbu krunýře, speciálně před obdobím svlékání. Speciální krabí krmiva Hikari Tropical Crab cuisine obsahující zvýšený obsah chininu a živin, zajišťují zdravý vývin krunýře. Toto krmivo je bohaté také na řadu důležitých vitamínů. Stejně výhodné je i speciální mražené krmení Premium crab amtra. Abychom doplňovali pravidelně také chitin, můžeme používat granule pro vodní želvy Hikari Tropical Turtle stick, které dodávají potřebné množství chitosanů, vápníku a vitamínů. Speciální krmiva pro chov raků se na českém trhu již vyskytují v několika specializovaných akvaristických obchodech.
Procambarus alleni patří mezi druhy, které jsou schopné přežít letní období v zahradním rybníčku. V žádném případě jej však nevypouštějte do přírodních lokalit, aby nedošlo k nakažení a šíření této zhoubné nemoci mezi našimi, již tak hodně zdevastovanými evropskými druhy. V podstatě všichni desetinožci trpí různými onemocněními ať už výše zmiňovaného původu plísňového onemocnění a nebo bakteriálního či virového.
Mezi nejběžnější onemocnění, které může raky postihnout v akvarijních podmínkách, patří tzv. bílá tečkovitost. Choroba je zatím neléčitelná. V neposlední řadě bych chtěl upozornit na parazity jako jsou pijavice, které žijí s rakem v symbióze (spásají nánosy řas na krunýři). Jiné druhy se zdržují na žábrách, a pokud se přemnoží, mohou rakům překážet při dýchání. Tito parazité se však v akvarijních kulturách vyskytují u raků opravdu jen sporadicky.
Pokud objevíte jakékoliv nezvyklé chování raků, jako jsou pomalé reakce, nekoordinované pohyby, nepřijímání potravy a nebo viditelné deformace, okamžitě postiženého jedince izolujte v karanténní nádrži a pokuste se jej léčit běžně dostupnými přípravky pro akvarijní ryby. Zatím bohužel neexistují speciální léčiva určená přímo pro raky. Pokud však dodržíte základní hygienické postupy a nebudete raky krmit živým krmivem z našich rybníků a slepých ramen, výskyt nemocí minimalizujete a nemusíte se tolik obávat infekce. Pokud si chcete pořídit nějaký vzácnější druh, obracejte se jen na spolehlivé importéry, kteří provádějí důslednou karanténu!
Péče o potomstvo mě fascinovalo ještě dlouhou dobu po prvním odchovu.
Péče o potomstvo je to, co mě u těchto vodních raků překvapilo a fascinovalo ještě dlouhou dobu po prvním úspěšném odchovu. Není nikterak složitá, ale musíme na něj raky předem intenzivně připravovat. V první řadě zvýšíme podíl potravy s vysokým obsahem proteinů a vitamínů.
Pravidelnější výměna vody a zvýšená teplota je též silným stimulem pro rozmnožování modrých raků, které probíhá zpravidla jen dvakrát do roka. Dospělá samice mívá pravidelně kolem 200 vajíček. Velice záleží nejenom na stáří, ale i na velikosti samice. Mladé samičky mívají v první periodě pouhých 50 i méně vajíček. Samotný akt páření probíhá cca 30 až 60 minut. Nejprve sameček uchopí klepeta samice a obejme ji pomocí ostatních končetin. Poté se ji snaží položit na záda.
Pomocí pářících nožek (ischium) se spojí se samicí a předá jí svoji genetickou informaci, kterou si poté uchovává i po dobu několika měsíců. Hned po spáření doporučuji samečka přemístit do jiné nádrže, aby samičku zbytečně nevyrušoval a nebyl potravním konkurentem v následujícím období. Samička klade vajíčka zhruba po 14 až 30 dnech od spáření. Tmavá vajíčka o velikosti 1-2 mm uchytí pomocí plovacích nožek pod zadečkem a oplodní je ze své zásoby spermií. Poté vyhledává nějaké klidné a tmavé místo, kde může o svá vajíčka v klidu pečovat. Neustále je ovívá a přivádí tak čerstvou okysličenou vodu ke snůšce. V průběhu celé doby péče o vajíčka, která trvá zpravidla 3 – 4 týdny v závislosti na teplotě vody, nepřijímá samička téměř žádnou potravu a je celkem zbytečné ji krmit. Po vypuštění jsou ráčci velikosti několika málo milimetrů zatím průhlední a sotva viditelní.
Okamžitě se však vydají na průzkum za potravou po celém akváriu. První den zpravidla čistí akvarijní sklo od nánosů řas, v průběhu dalších dnů jim můžete nabídnout živou artemii (podával jsem několik minut namočenou odslupkovanou artemii), jakýkoliv jemný živý a nebo mraženýplankton nebo jemnou ušlechtilou řasu spirulinu. Výkon filtru je třeba částečně ztlumit, aby nedocházelo k nasávání malých ráčků.
Frekvence výměny vody by se měla zvýšit na každý druhý den. Odsáváme kal ze dna akvária a souběžně vyměníme asi 1/3 vody za odstátou. Už po několika dnech můžete pozorovat téměř raketový růst spojený s prvním svlékáním krunýře. Kanibalizmus jsem v této etapě vývoje nezpozoroval, a tak jsem choval bez problémů ráčky i s jejich matkou po celých 14 dní společně. Samice si mláďata uschovala vždy navečer pod zadeček mezi plovací nožky a chránila je před případným nebezpečím.
Následující den je opět vypustila za potravou. Raci Procambarus alleni dosahují zhruba po jednom měsíci již velikosti 3 cm a jsou v plném modrém zbarvení – vypadají jako dokonalá kopie svých rodičů! V tomto období je potřeba jedince separovat do více malých nádrží, aby nedocházelo ke kanibalismu. Při separaci jsem pozoroval také poměr nově narozených samců a samic. Odhadl jsem, že jsou v poměru 2 : 1 ve prospěch samců. Mladí jednici dosahují velikosti 6 cm již po cca 9 měsících, kdy již dospívají. Odchov většího množství jedinců je obtížný i přes velké množství úkrytů (např. pálené děrované cihlové tvarovky apod.) ve velké nádrži o objemu 700 litrů. Prodejní velikosti se díky vrozenému kanibalizmu dožila zhruba jen polovina raků.
Ještě před tím, než začnete uvažovat o umístění floridského raka do společenského akvária, zvažte skutečnost, že se jedná o všežravce a že podstatnou složku jeho potravy tvoří i různé řasy a rostliny. Je to dokonce jeden z mála živočichů, který si poradí s černou vláknitou řasou! Pokud máte akvárium osázené větším množstvím akvarijních rostlin, doporučuji akvárium uzpůsobit s ohledem na výše uvedené chování raků a zvolit raději ty nejodolnější rostliny.
Literatura:
Werner, Uwe (1998). Aqualog speciál: Garnelen, Krebse und Kraben im Süßwasser-Aquarium
Různí autoři (2003). Aquaristik aktuell speciál: Garnelen, Krebse Kraben & Co. im Süßwasser-Aquarium
Gonnella, Hans (1999). Krebse, Kraben und Garnelen im Süßwasseraquarium
Internetový server https://www.wirbellose.de
Procambarus alleni (Faxon, 1884) - Modrý floridský rak
Autor článku: Jaroslav Macenauer · 9.10.2008
Chov i odchov tropických raků Cambarellus, Cambarus, Cherax, Orconectes,Procambarus a jiných z oblastí Austrálie a severní - střední Ameriky, se v poslední době těší velké oblibě. O tom svědčí například vzrůstající nabídka druhů od importérů a specializace některých našich předních chovatelů. V současné době je popsáno více než 600 jednotlivých druhů raků patřících do řádu desetinožců (Decapoda) z celého světa mimo africký a částečně asijský kontinent. A proč vlastně nemít v akváriu něco tak netradičního? Mezi nejméně náročné a vzhledově nejhezčí raky patří druh Procambarus alleni (Faxon, 1884). Tento modrý rak, zde prezentovaný, není přírodní formou. Jedná se o cíleně vyšlechtěnou modrou variantu. Původní, téměř neznámá forma pocházející z floridských řek, jezer a tůní má tmavě hnědé, nikterak atraktivní zbarvení. V akvarijních podmínkách dorůstá samec plné velikosti 12 cm zhruba po roce a půl.
Velikost posledního článku klepet je až 5 cm a jeho stisk je poměrně bolestivý. Samičky jsou zpravidla menší (7-9 cm) a mívají menší klepeta. Pohlavní rozdíly jsou patrné již u dospívajících jedinců, pokud je obrátíte na záda (viz. přiložené fotografie). Raky chováme ve studenější vodě v rozmezí 20-24 °C. V letních měsících však snášejí bez problémů i teploty vyšší (kolem 30 °C). Při takových teplotách bychom však měli zajistit přídavné vzduchování. Musíme si také uvědomit, že se tím urychlí jejich životní cyklus. Délka života modrého raka je úměrně závislá na určitém množství svlékání, které v teplejší vodě rak podstupuje v kratších intervalech. Průměrně se rak floridský dožívá dvou, a v některých případech i tří let.
Autor: Veronika Blažková
Samotné svlékání trvá jen několik minut, v této době by rak neměl být rušen.
Tělo raků je kryto pevným krunýřem, dělí se na část hlavohrudní (carapax) a členitý zadeček (abdomen), který je zakončen ocasní částí (telson) a ocasními články (uropody). Říční rak má tři páry čelistních nožek, dalších pět párů jsou kráčivé nohy. První pár kráčivých noh je zakončen klepety, další dva páry klepítky a poslední drápky (dobře viditelné na přiložené ilustraci). Na spodní straně zadečku jsou plovací nožky (pleopody), které slouží také k uchycení vajíček.
Raci mají vyvinuté vláknité žábry na bocích těla pod krunýřem. Krunýř s rakem neroste, a proto se v pravidelných intervalech svléká. Prázdný obal (exuvie) je velmi podobný rakovi. Často si majitel při prvním pohledu pomyslí, že rak uhynul. Svlékání řídí tělesné hormony a raci se na něj musí pečlivě připravit. Zabarvení jejich krunýře v době před svlékáním je tmavě modré, s načervenalým nádechem. Několik dní před a po svleku nepřijímají žádnou potravu. Samotné svlékání trvá jen několik minut a v této době by rak neměl být rušen. Těžce se mu dýchá, a pokud se mu nepodaří v co nejkratší době krunýř svléknout, může to vést k různým deformacím, či dokonce k úhynu udušením.
Po svléknutí je krunýř blankytně modrý a velmi měkký. Chvíli po svleku se nemůže rak téměř hýbat, poté však rychle vyhledává vhodný úkryt, ve kterém se může zotavit. Raka těsně po svleku nikdy nebereme do ruky! Můžeme mu promáčknout krunýř a poškodit vnitřní orgány. V průběhu tohoto stádia dochází poměrně často k vnitro i mimo druhovému kanibalizmu. Pokud rak přežije takovýto útok, končetiny, o které přišel, mu při dalším svlékání dorostou.
Samice neustále svá vajíčka, uchycená pod zadečkem, ovívá.
Autor: Luboš Lang
Samice neustále svá vajíčka, uchycená pod zadečkem, ovívá.
Autor: Luboš Lang
Pokud chcete připravit nádrž podobající se přirozenému životnímu prostředí, udělejte si výlet do některého národního parku nacházejícího se na území České republiky a nalezněte říčku uprostřed lesa s blátěným dnem a s většími či menšími kameny porostlými mechem a kapradinami. Kameny částečně vystupují na hladinu a vytvářejí tak jakési přírodní přehrady. Vytvářejí se tůňky a úkryty velmi vhodné pro život raků. V této vodě se vyskytuje i řada organických zbytků z okolního lesa, které raci požírají a udržují si tak zdravou střevní mikroflóru. Fotografie akvária o rozměru 60x30x30 cm (tj. 54 litrů vody) je vhodným příkladem pro chov jednoho páru raků Procambarus alleni.
Akvárium je dobře zajištěné proti útěku, který není ničím neobvyklým, neboť i v přírodě jsou schopni překonat menší vzdálenosti po souši, aby si mohli najít nové a lepší místo pro svůj krátký život. V nádrži je umístěna 6 cm vrstva jemného žlutého říčního písku o velikosti zrn 1-2 mm a celkové hmotnosti zhruba 14 kg. Jako vhodnou dekoraci jsem využil oranžovou Pagodu, která sahá až k vodní hladině, a tím umožňuje vylézat rakům na souš. Pokud se ovšem delší dobu zdržují na takto vyvýšeném místě, doporučuji překontrolovat veškeré hodnoty vody pomocí multifunkčních Aqua Quick testů, zda to není zapříčiněno vysokým obsahem dusíkatých látek. Příčinou by mohla být i vysoká teplota.
Jako dekorace se mohou použít opravdu jen ty nejrobustnější akvarijní rostliny jako Anubias, Microsorium nebo Bolbitis. Na dno patří i několik dubových nebo bukových listů. V přírodě si raci hloubí nory, ve kterých se ukrývají a přečkávají horší období. V akváriu s tím musíme počítat také, neboť raci si vzhled akvária upraví přesně podle svých potřeb a úvah. Akvárium pro chov raků by mělo být vybaveno kvalitním vnitřním filtrem, který je třeba v pravidelných intervalech čistit. Pokud naplánujeme umístění akvária do chladnějších prostor, nesmíme zapomenout na spolehlivý 50 W ohřívač s termostatem.
Běžně nastavíme teplotu na hodnotou ca 22 °C a v období rozmnožování na teplotou v rozmezí 24 – 27 °C. Aby vyniklo krásné blankytně modré zbarvení raků, je třeba akvárium řádně osvětlit. Zapomeňte na lampičku s úspornou žárovkou. Počítejte raději s kvalitním zářivkovým osvětlením celého akvária s příkonem 15 nebo 18W. Nejlepší spektrální osvětlení docílíte pomocí zářivky Triton, která dodá rakům fantastický, nafialovělý nádech a podstatně zvýrazní jejich modré zbarvení. Denní doba osvitu akvária není tak důležitá a můžete si ji přizpůsobit podle vašich požadavků v rozmezí 8 – 12 hodin. Na kvalitu vody nejsou raci zvláště choulostiví, jak jsem původně očekával. I přesto vyměňujte vodu nejlépe jednou za 14 dní, asi 1/2 objemu nádrže. Do nádrže napouštíme raději vodu jeden den odstátou, která již neobsahuje pro raky nebezpečný chlór.
Samice starající se o své budoucí potomky.
Autor: Luboš Lang
Samice vyhledává vhodný úkryt.
Autor: Luboš Lang
Pokud samice vycítí nebezpečí, okamžitě se postaví do výhružného postoje a ustrne.
Autor: Luboš Lang
Samec si našel vhodný úkryt a je ochoten o něj bojovat.
Autor: Luboš Lang
Na akvaristických výstavách, při diskuzích s akvaristy i při jiných příležitostech se setkáváme s obecně vžitým názorem, že raci aktivně loví svoji potravu a napadají veškeré společenství akvarijních ryb. A proto nejsou vhodnými kandidáty do společenské nádrže. Toto tvrzení však mohu u raka Procambarus alleni s klidným svědomím vyloučit.
Ve společnosti s živorodkami Poecillia velifera nedocházelo k žádným potížím po dlouhou dobu, a to i v relativně velmi malé nádrži. Dokonce nebylo pozorováno jakékoliv agresivní chování ani vůči drobnému potěru! Obecně se domnívám, že na chycení živé potravy jsou reakce těchto raků poněkud pomalé. Procambarus alleni se ve svém přírodním prostředí živí převážně přebíráním detritu, vyhledáváním nánosů řas a zbytků rostlin nebo požíráním mršin ostatních živočichů, se kterými sdílí svůj biotop. Dalo by se tedy říci, že působí jako jistý druh zdravotní policie.
Některé akvarijní rostliny jsou vítanou "svačinkou" všežravých raků.
Autor: Luboš Lang
Vyžadují, na rozdíl od akvarijních ryb, velké množství chitinu.
Raci Procambarus alleni jsou aktivní ve dne, a proto je krmíme jednak v ranních, tak i v odpoledních hodinách, a to širokým spektrem rostlinné i živočišné potravy. Tito raci, na rozdíl od krabů, přijímají potravu ve vodě, případně na dně akvária. Jako krmiva rostlinné povahy vřele doporučuji tabletyHikari Algae Wafers, vločky se spireinou Dennerle Algenfutterblätter, ale i mrkev, hrášek, plátky brambor a vařenou kukuřici. Druhým pólem jsou krmiva živočišné povahy. Vybíráme různé druhy masových tablet nebo mražených krmiv (červené pakomáří a černé komáří larvy, artemie, mysis, krill a nebo nitěnky).
I přes to, že se raci v průběhu evoluce nikterak nespecializovali ve výběru potravy, vyžadují na rozdíl od akvarijních ryb velké množství chininu pro správnou tvorbu krunýře, speciálně před obdobím svlékání. Speciální krabí krmiva Hikari Tropical Crab cuisine obsahující zvýšený obsah chininu a živin, zajišťují zdravý vývin krunýře. Toto krmivo je bohaté také na řadu důležitých vitamínů. Stejně výhodné je i speciální mražené krmení Premium crab amtra. Abychom doplňovali pravidelně také chitin, můžeme používat granule pro vodní želvy Hikari Tropical Turtle stick, které dodávají potřebné množství chitosanů, vápníku a vitamínů. Speciální krmiva pro chov raků se na českém trhu již vyskytují v několika specializovaných akvaristických obchodech.
Detailní pohled na samce, kterého bez problémů poznáte podle pářících nožek.
Autor: Luboš Lang
Detailní pohled na samce, kterého bez problémů poznáte podle pářících nožek.
Autor: Luboš Lang
Detailní pohled na samici, pohlaví lze rozeznat hned v obchodě.
Autor: Luboš Lang
Nejzávažnějším problémem se stal račí mor zavlečený do evropských řek.
Jaká onemocnění by mohla ohrozit raky? Dovozem severoamerických raků do Evropy a jejich vysazení do evropských řek se stalo nejzávažnějším problémem, zejména zavlečení tzv. račího moru, který způsobuje houba Aphanomyces astaci. Tato choroba, původem ze severní Ameriky, se v Evropě velmi rychle rozšířila a znamenala značný úbytek všech račích populací od Španělska až po Rusko.
I v současné době jsou hlášena stále nová a nová ohniska výskytu této račí "epidemie". Severoamerické druhy Procambarus a Orconectes si dokázaly vůči této nemoci najít velice účinnou ochranu, která spočívá v zapouzdření této houby a zastavení jejího dalšího šíření po těle. Naopak evropské druhy takovou sebeobranu nemají, a proto této nemoci v krátké době podléhají.
Vzhled akvária vhodného na chov jednoho páru raků Procambarus alleni.
Autor: Luboš Lang
Procambarus alleni patří mezi druhy, které jsou schopné přežít letní období v zahradním rybníčku. V žádném případě jej však nevypouštějte do přírodních lokalit, aby nedošlo k nakažení a šíření této zhoubné nemoci mezi našimi, již tak hodně zdevastovanými evropskými druhy. V podstatě všichni desetinožci trpí různými onemocněními ať už výše zmiňovaného původu plísňového onemocnění a nebo bakteriálního či virového.
Mezi nejběžnější onemocnění, které může raky postihnout v akvarijních podmínkách, patří tzv. bílá tečkovitost. Choroba je zatím neléčitelná. V neposlední řadě bych chtěl upozornit na parazity jako jsou pijavice, které žijí s rakem v symbióze (spásají nánosy řas na krunýři). Jiné druhy se zdržují na žábrách, a pokud se přemnoží, mohou rakům překážet při dýchání. Tito parazité se však v akvarijních kulturách vyskytují u raků opravdu jen sporadicky.
Pokud objevíte jakékoliv nezvyklé chování raků, jako jsou pomalé reakce, nekoordinované pohyby, nepřijímání potravy a nebo viditelné deformace, okamžitě postiženého jedince izolujte v karanténní nádrži a pokuste se jej léčit běžně dostupnými přípravky pro akvarijní ryby. Zatím bohužel neexistují speciální léčiva určená přímo pro raky. Pokud však dodržíte základní hygienické postupy a nebudete raky krmit živým krmivem z našich rybníků a slepých ramen, výskyt nemocí minimalizujete a nemusíte se tolik obávat infekce. Pokud si chcete pořídit nějaký vzácnější druh, obracejte se jen na spolehlivé importéry, kteří provádějí důslednou karanténu!
Raci se mohou pohybovat i po souši.
Autor: Luboš Lang
Péče o potomstvo mě fascinovalo ještě dlouhou dobu po prvním odchovu.
Péče o potomstvo je to, co mě u těchto vodních raků překvapilo a fascinovalo ještě dlouhou dobu po prvním úspěšném odchovu. Není nikterak složitá, ale musíme na něj raky předem intenzivně připravovat. V první řadě zvýšíme podíl potravy s vysokým obsahem proteinů a vitamínů.
Pravidelnější výměna vody a zvýšená teplota je též silným stimulem pro rozmnožování modrých raků, které probíhá zpravidla jen dvakrát do roka. Dospělá samice mívá pravidelně kolem 200 vajíček. Velice záleží nejenom na stáří, ale i na velikosti samice. Mladé samičky mívají v první periodě pouhých 50 i méně vajíček. Samotný akt páření probíhá cca 30 až 60 minut. Nejprve sameček uchopí klepeta samice a obejme ji pomocí ostatních končetin. Poté se ji snaží položit na záda.
Pomocí pářících nožek (ischium) se spojí se samicí a předá jí svoji genetickou informaci, kterou si poté uchovává i po dobu několika měsíců. Hned po spáření doporučuji samečka přemístit do jiné nádrže, aby samičku zbytečně nevyrušoval a nebyl potravním konkurentem v následujícím období. Samička klade vajíčka zhruba po 14 až 30 dnech od spáření. Tmavá vajíčka o velikosti 1-2 mm uchytí pomocí plovacích nožek pod zadečkem a oplodní je ze své zásoby spermií. Poté vyhledává nějaké klidné a tmavé místo, kde může o svá vajíčka v klidu pečovat. Neustále je ovívá a přivádí tak čerstvou okysličenou vodu ke snůšce. V průběhu celé doby péče o vajíčka, která trvá zpravidla 3 – 4 týdny v závislosti na teplotě vody, nepřijímá samička téměř žádnou potravu a je celkem zbytečné ji krmit. Po vypuštění jsou ráčci velikosti několika málo milimetrů zatím průhlední a sotva viditelní.
Okamžitě se však vydají na průzkum za potravou po celém akváriu. První den zpravidla čistí akvarijní sklo od nánosů řas, v průběhu dalších dnů jim můžete nabídnout živou artemii (podával jsem několik minut namočenou odslupkovanou artemii), jakýkoliv jemný živý a nebo mraženýplankton nebo jemnou ušlechtilou řasu spirulinu. Výkon filtru je třeba částečně ztlumit, aby nedocházelo k nasávání malých ráčků.
Frekvence výměny vody by se měla zvýšit na každý druhý den. Odsáváme kal ze dna akvária a souběžně vyměníme asi 1/3 vody za odstátou. Už po několika dnech můžete pozorovat téměř raketový růst spojený s prvním svlékáním krunýře. Kanibalizmus jsem v této etapě vývoje nezpozoroval, a tak jsem choval bez problémů ráčky i s jejich matkou po celých 14 dní společně. Samice si mláďata uschovala vždy navečer pod zadeček mezi plovací nožky a chránila je před případným nebezpečím.
Následující den je opět vypustila za potravou. Raci Procambarus alleni dosahují zhruba po jednom měsíci již velikosti 3 cm a jsou v plném modrém zbarvení – vypadají jako dokonalá kopie svých rodičů! V tomto období je potřeba jedince separovat do více malých nádrží, aby nedocházelo ke kanibalismu. Při separaci jsem pozoroval také poměr nově narozených samců a samic. Odhadl jsem, že jsou v poměru 2 : 1 ve prospěch samců. Mladí jednici dosahují velikosti 6 cm již po cca 9 měsících, kdy již dospívají. Odchov většího množství jedinců je obtížný i přes velké množství úkrytů (např. pálené děrované cihlové tvarovky apod.) ve velké nádrži o objemu 700 litrů. Prodejní velikosti se díky vrozenému kanibalizmu dožila zhruba jen polovina raků.
Samec Procambarus alleni hledající potravu.
Autor: Luboš Lang
Ještě před tím, než začnete uvažovat o umístění floridského raka do společenského akvária, zvažte skutečnost, že se jedná o všežravce a že podstatnou složku jeho potravy tvoří i různé řasy a rostliny. Je to dokonce jeden z mála živočichů, který si poradí s černou vláknitou řasou! Pokud máte akvárium osázené větším množstvím akvarijních rostlin, doporučuji akvárium uzpůsobit s ohledem na výše uvedené chování raků a zvolit raději ty nejodolnější rostliny.
Literatura:
Werner, Uwe (1998). Aqualog speciál: Garnelen, Krebse und Kraben im Süßwasser-Aquarium
Různí autoři (2003). Aquaristik aktuell speciál: Garnelen, Krebse Kraben & Co. im Süßwasser-Aquarium
Gonnella, Hans (1999). Krebse, Kraben und Garnelen im Süßwasseraquarium
Internetový server https://www.wirbellose.de